Демократия без демократовКаковы же

Демократия без демократов
Каковы же причины сложившейся асимметрии? Во-первых, это различие исторического опыта и путей к посткоммунизму. У стран Центральной и Восточной Европы период коммунистического правления был значительно короче, чем у стран СНГ. К началу 90-х гг. ХХ ст. в них еще помнили о временах господства рыночной экономики и буржуазной демократии. Более того, оставаясь формально независимыми, эти страны имели больше возможностей вносить изменения в навязанную СССР модель социализма. Несомненно, имеет значение и способ свержения коммунистического режима. В прибалтийских и восточноевропейских странах огромную роль в падении коммунизма сыграли массовые гражданские движения, часто возглавляемые лидерами, которые никогда не принадлежали к партийной номенклатуре, а то и вовсе были убежденными антикоммунистами. Именно эти лидеры и актив гражданских движений стали вскоре основным кадровым ресурсом для правительств новых демократий. В странах СНГ, напротив, к власти пришла бывшая партноменклатура, которая не пошла дальше установления формальных институтов демократии и сосредоточила усилия на строительстве властной вертикали. Г. Нодия метко охарактеризовал подобную ситуацию "демократией без демократов".
Во-вторых, существенно различаются и процессы возникновения и формирования новых политических систем. Из 12 стран СНГ лишь Молдова является парламентской республикой. В остальных сформированы президентские системы со значительными властными полномочиями глав государств. В контексте приватизации подобная концентрация власти (как правило, из-за отсутствия налаженной системы сдерживаний и противовесов) приводит к созданию системы сосредоточения экономической власти в руках ближайшего окружения президента, которая еще больше усиливает его позиции и влияние. Это также питает массовую коррупцию, создает условия для развития клановости, усиливает исполнительную вертикаль, приводит к давлению на оппозицию, ослабляет роль политических партий и местного самоуправления, подталкивает такие системы к господству персоналистской политики. В странах же Центральной и Восточной Европы преобладают парламентские и смешанные системы.
В-третьих, значительно варьируются модели коррупции. Уровень коррупции в странах СНГ является чрезвычайно высоким, т.к. она непосредственно связана с природой их экономических моделей. Не секрет, что в большинстве этих стран успешность ведения бизнеса зависит от наличия у предпринимателей доступа к «защитникам» из высочайших властных кругов, которые имеют немалую выгоду от облегчения жизни бизнесменам и контролируют, таким образом, формально независимый бизнес. Кроме высокого уровня коррупции, постсоветские страны страдают от могущественных олигархических элит, богатство которых, как правило, прямо зависит от тесных отношений с президентом и его ближайшим окружением.
Наконец, еще одной причиной являются очевидные диспропорции в развитии гражданского общества, партийных систем и независимых масс-медиа. Дело в том, что во многих постсоветских странах сложилась патримониальная экономическая система, которая стала важным и влиятельным внешним фактором для гражданского общества, политических партий и СМИ. При нормальных условиях развития рыночной экономики частный сектор становится важным источником финансовых ресурсов для независимых институтов и групп гражданского общества. Однако в патримониальных экономиках успех субъектов экономической деятельности из частного сектора зависит от доброй воли и поддержки правительственных структур. Большое количество коррумпированных регулятивных и контролирующих структур делает частный сектор зависимым от властных структур всех уровней.
Масс-медиа постсоветских стран в еще большей степени подчинены такой системе контроля и влияния, поскольку в подавляющем большинстве случаев не являются пока что высокодоходными предприятиями (в отличие от большинства прибыльных масс-медиа в странах Центральной и Восточной Европы) и требуют поддержки и заступничества для своего выживания. К тому же, в условиях частичной демократии, масс-медиа часто рассматриваются олигархами и новыми богами исключительно как ресурс в избирательных гонках. Вследствие этого, частные инвестиции в СМИ сопровождаются значительным давлением на журналистские коллективы, с целью изменения или корректирования их редакционной политики в угоду интересам инвесторов.

Результаты (чешский) 1:

Demokracie bez demokratůJaké jsou příčiny převažující asymetrie? Za prvé tento rozdíl historické zkušenosti a způsoby postkommunizmu. Země střední a východní Evropy v období komunistické nadvlády byl výrazně kratší, než je země SNS. Podle počátku 90-tých let. Dvacátého století. ti si dny nadvlády tržního hospodářství a buržoazní demokracie. Navíc zatímco zbývající formálně nezávislý, tyto země mají více příležitostí k provádění změn v SSSR uložila modelu socialismu. Rozhodně má hodnotu a způsob, jak svrhnout komunistický režim. V pobaltských a východoevropských zemích velkou roli v pádu komunismu hraje masivní občanského hnutí, často vedené vůdci, kteří nikdy patřil komunistické nomenklatury a dokonce byli přesvědčeni antikomunisty. Je to tito vůdci a občanské hnutí se brzy stal aktiv klíč, personální zdroje pro vlády nových demokracií. V zemích SNS právě naopak, bývalý partnomenklatura dostal k moci, která nepřekročila zřízení formální instituce demokracie a zaměřila úsilí na vybudování moc vertikální. G. Nodia výstižně popsal situaci "demokracie bez demokratů".Za druhé se značně liší a procesy vzniku a vznik nových politických systémů. Ze 12 zemí SNS pouze Moldavsko je parlamentní republika. V jiných prezidentské systémy jsou tvořeny s zásadní pravomoci hlavy státu. V rámci privatizace takové koncentrace moci (obvykle v důsledku nedostatku zavedeného systému krotit a zůstatků) vede k vytvoření systému koncentrace ekonomické moci v rukou prezidenta Entourage, což dále posiluje své pozice a vliv. To také vyživuje masivní korupce, vytváří podmínky pro rozvoj klientelismu, posiluje výkonné vertikální, což vede k tlaku na opozici, oslabuje roli politických stran a místní samosprávy, prosazuje takové systémy nadvlády personalistskoj politiky. V zemích střední a východní Evropy ovládl parlamentní a hybridní systémy.Za třetí model značně liší pro korupci. Úroveň korupce v zemích SNS je mimořádně vysoká, neboť přímo souvisí s povahou jejich ekonomických modelů. Není žádným tajemstvím, že ve většině těchto zemí, úspěch podnikání závisí na přístupu podnikatelů k "obránci" nejvyšší moci kruhy, které mají významné usnadnění života podnikatelů a kontrolu, čímž formálně nezávislé podnikání. Kromě vysoké úrovně korupce postsovětské země trpí silným oligarchická elita, jejíž bohatství je obvykle přímo závisí na úzké vztahy s prezidentem a jeho nejbližší okolí.Konečně další důvod je zřejmá nerovnováha v rozvoji občanské společnosti, stranické systémy a nezávislých sdělovacích prostředků. Faktem je, že v mnoha postsovětských zemích je situace patrimonial′naâ ekonomický systém, který se stal důležitou a vlivnou vnější faktor pro občanskou společnost, politických stran a médií. Za normálních podmínek tržního hospodářství soukromý sektor se stává významným zdrojem finančních prostředků pro nezávislé instituce a skupin občanské společnosti. Však úspěch v ekonomikách hospodářské subjekty ze soukromého sektoru závisí na dobré vůli a podporu vládních struktur. Velký počet zkorumpované regulačních a kontrolních struktur je soukromý sektor závislý na mocenské struktury na všech úrovních.Hmotnost média postsovětských zemí v ještě větší míře, podléhá systému kontroly a vlivu, protože v drtivé většině případů nejsou daleko výnosem společnosti (na rozdíl od nejziskovější hromadné sdělovací prostředky ve střední a východní Evropě) a vyžadují podporu a přímluvu pro jeho přežití. Navíc v souvislosti s částečným demokracie, hromadné sdělovací prostředky často vidět oligarchové a nové bohy výhradně jako prostředek volební závody. V důsledku toho soukromé investice v médiích jsou doprovázeny značný tlak na novinářské skupin, změnou nebo nastavením jejich redakční politiku sloužit zájmům investorů.

Результаты (чешский) 2:

Demokracie bez demokratů,
jaké jsou důvody pro tuto asymetrii? Za prvé, rozdíl historické zkušenosti a cesty k postkomunismu. Země střední a východní Evropy během komunistické éry byla mnohem kratší než u zemí SNS. Do počátku 90. let. XX století. oni ještě pamatují časy vlády tržního hospodářství a buržoazní demokracie. Navíc, zatímco zbývající formálně nezávislý, tyto země mají více příležitostí, aby změny uložené sovětského modelu socialismu. Nepochybně, je hodnota, a způsob, jak svrhnout komunistický režim. V evropských zemích Pobaltí a východní obrovskou roli v pádu komunismu hrála masivní občanské hnutí, často vedené vůdci, kteří nikdy nepatřila do nomenklatury strany, pokud nebyl spolehlivý anti-komunista. Je to tito vůdci a hnutí aktivních občanů brzy se stal hlavním lidské zdroje pro vládám nových demokracií. V zemích SNS, naopak, přišel k moci bývalé nomenklaturou, který nešel nad rámec zřízení formálních demokratických institucí, a zaměřit se na budování vertikální síly. G. Nodia výstižně popsal situaci "demokracie bez demokratů".
Za druhé, podstatně a procesy vzniku a formování nových politických systémů liší. Z 12 zemí SNS, Moldavsko je parlamentní republikou. V ostatních tvořil prezidentský systém s významným vládní orgán hlav států. V souvislosti s privatizací takové koncentraci moci (obvykle kvůli nedostatku zavedeného systému kontroly a rovnováhy), vede k vytvoření koncentrace ekonomické moci v rukou vnitřního kruhu prezidenta, který dále posiluje svou pozici a vliv. To také krmí masivní korupci, vytváří podmínky pro rozvoj klanu, posiluje výkonný vertikální, což má za následek tlak na opozici a oslabit úlohu politických stran a místních samospráv, tlačí tyto systémy ovládat personalistika politiku. V zemích střední a východní Evropy dominují parlamentní a smíšené systémy.
Za třetí, modely značně liší korupci. Míra korupce v zemích SNS je velmi vysoká, protože že je v přímém vztahu k povaze jejich ekonomických modelů. Není žádným tajemstvím, že ve většině z těchto zemí je úspěch podnikání závisí na dostupnosti podnikatelů přístup k "obránců" z nejvyšších mocenských kruzích, které mají značný přínos usnadňovat život pro podnikání a řízení, čímž formálně nezávislé podnikání. Kromě vysokou mírou korupce, post-sovětských zemích, trpí silným oligarchické elity, jejíž bohatství je obvykle přímo souvisí s úzké vztahy s prezidentem a jeho vnitřního kruhu.
A konečně, dalším důvodem je zřejmá nerovnováha v rozvoji občanské společnosti, stranických systémů, a nezávislý hmotnost Media. Faktem je, že v mnoha postsovětských zemích, tam byl patrimoniálním ekonomický systém, který se stal důležitým a vlivný vnějším faktorem pro občanskou společnost, politické strany a sdělovací prostředky. Za normálních podmínek, rozvoje tržního hospodářství, soukromého sektoru se stala důležitým zdrojem finančních prostředků pro nezávislé instituce a občanských sdružení. Nicméně, v Patrimonial ekonomikách úspěšných hospodářských subjektů ze soukromého sektoru závisí na dobré vůli a podporu vládních struktur. Velké množství zkažených regulace a dohledu struktur činí v závislosti na úřady na všech úrovních v soukromém sektoru.
Média postsovětské země ve větší míře podléhají systému kontroly a vlivu, jak je ve většině případů nejsou zatím vysoce ziskové podniky (na rozdíl od nejziskovější médií v zemích střední a východní Evropy), a vyžadují podporu a přimlouvá se za jeho přežití. Navíc, v rámci částečného demokracie, masmédia jsou často považovány za oligarchy a nové bohy pouze jako zdroj ve volebním závodě. Jako výsledek, soukromé investice v médiích doprovázen značným tlakem na skupiny novinářů s cílem změně či úpravě jejich redakční politiku ve prospěch zájmů investorů.

Результаты (чешский) 3:

demokracie bez demokratů. jaké jsou příčiny asymetrie?zaprvé, tohle je historická zkušenost a způsoby посткоммунизму.země střední a východní evropy, komunistické vlády byl výrazně menší než v zemích sns.od počátku devadesátých let.dvacátého století.pořád si časy tržní ekonomiky a buržoazní demokracie.navíc, i když formálně nezávislé,tyto země mají více příležitostí ke změnám v uložené sovětský model socialismu.jistě, má význam a způsob svržení komunistického režimu.pobaltí a východní evropy sehrály velkou roli při pádu komunismu, masivní občanské hnutí, často vedené představiteli, kteří nikdy patřila strana nomenklaturypokud ne антикоммунистами přesvědčil.tito vůdci a přísně občanská hnutí byli brzy velké lidské zdroje pro vlády nové demokracie.v zemích sns, naopak,bývalý партноменклатура přišel k moci, která nešla za stanovení formálních institucí demokracie a zaměřil se na stavbě moc osy.pane.нодия výstižně popsal situaci: "demokracie bez demokratů".
druhý, se značně liší a procesy a vzniku nových politických systémů.z 12 zemí sns pouze moldavska je parlamentní republikou.ve zbytku prezidentského systému vytvořeného značné pravomoci hlavy státu.v rámci privatizace takovou koncentraci moci (zpravidlakvůli nedostatku dobře organizovaný systém сдерживаний a zůstatky) vede k vytvoření koncentrace ekonomické moci v rukou prezidenta nejbližších spolupracovníků.což dále posiluje svou pozici a vliv.rovněž stanoví, že masivní korupce, vytváření podmínek pro rozvoj клановости zvyšuje vertikální, což vedlo k tlaku na opozici.roli politických stran a místní vláda tlačí systém ovládat персоналистской politiky.v zemích střední a východní evropy dominují parlamentní a smíšený systém. za třetí, model z korupce, se značně liší.úroveň korupce v zemích sns je extrémně vysoká, protože.je to přímo souvisí s povahou jejich ekonomické modely.není to žádné tajemstvíve většině těchto zemí, úspěch podniku závisí na podnikatelům přístup k "защитникам» nejvyšší výkon odvětvíjež mají velký prospěch z klidu života, podnikání a řízení, tedy formálně nezávislé podnikání.kromě vysoké úrovni korupcepostsovětské země trpí silným олигархических elit, jejichž bohatství je obvykle přímo závisí na úzké vztahy s prezidentem a jeho bezprostředního okolí. konečně.další důvod je nerovnováha rozvoj občanské společnosti, strana systémy a nezávislá média.věc se má tak,v mnoha postsovětských zemí je патримониальная hospodářského systému, který se stal důležitým a vlivným vnější faktor pro občanskou společnost, politické strany a média.za normálních podmínek rozvoje tržního hospodářství, soukromý sektor je stále významným zdrojem finančních prostředků pro nezávislou institucí a skupin občanské společnosti.nicméně úspěch zděděnou ekonomiky hospodářské subjekty ze soukromého sektoru, závisí na dobré vůli a podporu vlády.velký počet zkorumpovaných, regulační a kontrolní struktury je soukromý sektor závislý na mocenské struktury na všech úrovních.média v postsovětských zemích stále více vystavena systém kontroly a vlivuprotože naprostá většina případů je dosud bohaté podniky (na rozdíl od nejziskovější mediální v zemích střední a východní evropy) a vyžaduje podporu apro jejich přežití.kromě toho, v rámci částečného demokracie, média často řeší oligarchů a nové bohy pouze jako zdroj volební závod.v důsledku tohosoukromé investice do médií doprovází značný tlak na tisk kapely, s cílem změnit nebo upravit jejich redakční politiku v zájmu investorů.